Z knížky zde publikuji pouze
kapitolu 2 : HLUBINY NEVĚDOMÍ
T.Š.
SKRYTÁ PRAVDA ZEMĚ
Živly jako archetypy ekologického myšlení
Návod ke čtení
(poznámka autorů)
Živly – oheň, vzduch, voda a země – tvoří tři zdroje a součásti skutečnosti i zkušenosti. Tři mušketýři byli také čtyři: D‘Artagnan, hlavní z mušketýrů, nebyl vlastně tak docela mušketýrem. Podobně země, hlavní z živlů, není tak docela živlem: její vlastní živelnost je jiná, než živelnost ostatních tří. Zkrátka počet živlů není určen číslem 4, nýbrž vzorcem 3+1, základní hermetickou formulí.
Proto i těžiště této knihy představuje trojice esejů, z nichž každý se věnuje jednomu z ”vlastních živlů”:
Kapitola 2 Hlubiny nevědomí
Kapitola 3 Plamen života
Kapitola 4 (Vz)Duch nad vodami
Byly původně určeny pro ekologické sborníky vydávané agenturou Koniklec, se společným podtitulem Živly jako filosofické archetypy. Významový posun v podtitulu této knížky naznačuje, že jde nejen o přepracované a rozšířené vydání původních esejů, ale zároveň o esej-pokus nový: hledání čehosi, čemu zatím pracovně říkáme ekologické myšlení.
Doporučujeme začít těmito třemi kapitolami. Jejich četba poskytne čtenáři jak rozběh, tak skok doprostřed tématiky.
Čtvrtý živel našim snahám o odlehčení náročnosti a omezení rozsahu úspěšně vzdoroval. Plyne to z povahy věci: země je příliš těžká, hutná a jiná. Spíše než esej, je tedy ”Skrytá pravda země” zevrubné pojednání o ekologicky nejzávažnějších tématech: země jako archetyp ekologického myšlení představuje základ této knihy a obsahuje její vlastní poselství.
Náročný a rozsáhlý je i úvod, O přirozenosti živlů a živelné podstatě živých těl. Jeho základ tvoří již dříve zveřejněné pojednání o živlech), rozšířené, domyšlené a prohloubené o zkušenosti získané prací na jednotlivých kapitolách. Představuje samostatné a původní filosofické zamyšlení, zaměřené na povahu živlů jako přírodních principů i jako archetypů, na odlišnost země a na vliv nauk o živlech na středověkou alchymii, i na moderní vědu a spiritualitu. Čtenář může celý tento text bez újmy buď vůbec přeskočit či jen zběžně projít. Nenechá-li se odradit, může se k němu s užitkem vrátit až nakonec. Odpovídá to jeho povaze – tj. přirozenosti, způsobu jeho vzniku: ač stojí na začátku knihy, byl počat dávno před ní a donošen jako poslední.
Zdeněk Neubauer a Tomáš Škrdlant
Nutná poznámka spoluautora:
Jednotlivé eseje o živlech vznikaly v diskusích nad původními texty Zdeňka Neubauera, z počátku i jako mé hledání koncepce zamýšleného cyklu dokumentárních filmů. Plně autorský podíl mám proto na kapitole o vodě Hlubiny nevědomí. Do ostatních částí knížky jsem tu a tam vnesl některá ekologická témata, více jsem se však na nich podílel stylisticky a prací editorskou: členil jsem jednotlivé kapitoly, místy zkracoval a zjednodušoval.
T.Š.
